Živá krajina vnější

Rád používám metaforu vnitřní a vnější krajiny pro svět včel. Tímto rozdělením se mi daří lépe pojmenovat a všimnout si souvislostí mezi tím, co se děje v úle a v jeho okolí. Při prohlížení úlu pak dostávám informaci nejen o tom konkrétním včelstvu, ale také o stavu okolní krajiny a vice versa.

"Bees are the sentinel of the environment." („Včely jsou strážci prostředí.“)
"Landscape is the mirror of the hive." („Krajina je zrcadlem úlu.“)
Timothy Malfroy

Pro přesnější představu, „vnitřní krajinou“ rozumím vše co se děje uvnitř včelí dutiny. Zahrnuju do ní jak jednotlivé včely a jejich projevy, tak další organismy žijící v úle (roztoče, pavoukovce, houby a další mikroby) a jejich vliv na včelstvo, plásty, propolis, vnitřní strukturu a stavbu hnízda, úlový vzduch a zásahy člověka - včelaře.

„Vnější krajinou“ je pro mne venkovní prostředí vně včelí dutiny počínaje česnem a konče vzdáleností, kam až včely doletí (což bývá až 7 km). Sem patří veškeré flóra - stromy, keře, jednoleté a víceleté rostliny, všechny jejich životní fáze (fenofáze) a jejich uspořádání do krajinných prvků - lesů, polí, luk, zahrad, mokřadů, remízů, stromořadí a álejí, městská zeleň, atd. Také vodní prvky jako jsou řeky, potoky, jezera, rybníky, nádrže a další na jejichž okrajích mohou včely sbírat vodu. Také všechna sídla, stavby, infrastruktura a další lidská díla. Patří sem také všichni další živočichové, kteří se včelstvem jakkoli interagují - vosy, sršni, ptáci a zejména pak člověk - zemědělec, zahrádkář, majitel půdy, spolek, obec, atd.

Co se děje uvnitř úlu, je do velké míry odrazem dějů ve venkovním světě. Početní nárůst populace včelstva i jeho aktivita na česně následuje fenologický rytmus roku, tzn. rytmus kvetení různých druhů rostlin. Podle barev pylu v buňkách a v pylových rouskách létavek se poznají druhy kvetoucích rostlin v doletu. Podle sklopených zadečků létavek dosedajících na česno a přítomnosti nektaru v buňkách se dá usuzovat na intenzitu nektarové snůšky. Hynoucí včely na česně s vyplazeným jazýčkem a malátnými pohyby značí akutní otravu. Podle chemické analýzy medu, včel nebo plástů se zjišťují rezidua chemických látek používaných v konvenčním zemědělství (zejm. pesticidů).

Včelstvo pak v krajině funguje jako indikátor kvality životního prostředí. Umírají-li někde včelstva, podívejme se nejdřív do úlu a udělejme jeho vnitřní prostředí pro včely příznivé. Pokud to nepomáhá, podívejme se do okolí - je venkovní krajina plná života? Pokud v ní nic moc nežije, tak máme mnoho možností jak to změnit, pokud budeme chtít.

Živá krajina je projekt z dílny klubu Spadlí z hrušky patřící pod hnutí Brontosaurus. Stojí za ním mj. Eva Krásenská, kterou rádi zveme jako lektorku a hosta i na naše kurzy a přednášky. Portfolio naší spolupráce jsme na jaře rozšíříli o infostránku pro vlastníky orné půdy, kde se můžete dočíst jak přetvářet holou půdu v kvetoucí rajské zahrady a co vše můžeme jako vlastníci půdy dělat. Každý kvetoucí kout země pomůže všem místním opylovatelům s jejich často neblahou situací nedostatku potravy a vhodných míst pro klidný život.