Lednická (h)láska
Při přetváření původně polního pozemku (orné půdy) na trvalou kulturu (sad) necháváme půdu odpočinout, abychom vytvořili lepší podmínky pro ujímání stromů a keřů. Lze na ní po několik let pěstovat rostliny, které půdu řádně provzdušní, prokoření, dodají chybějící živiny a pomohou s obnovou půdního života. Máme na výběr celou paletu rostlinných druhů, převážně jednoletých, které jsou pro tyto účely vhodné a často se zároveň jedná o výborné nektaro- a pylodárné rostliny. Můžeme tak využít této příležitosti a po několik let úspěšně zásobit místní opylovatele potravou.
K jednoletým rostlinám pro zelené hnojení, které zároveň hojně kvetou patří svazenky (vratičolistá a shloučená), pohanka, brukve (řepka, hořčice), komonice, světlice barvířská a další. K víceletým druhům pak patří jetele (luční, plazivý, nachový), vojtěšky, vikve, úročník bolhoj, vičenec ligrus, čičorka, štírovník růžkatý a další. Přiset se dají i druhy z čeledi motýlokvětých (hrách, peluška, bob, lupina, atd.), jejichž význam je spíše v dodání dusíku do půdy pomocí symbiotických hlízkovitých bakterií.
Pozemek v Lednici
V Lednici na Moravě na ploše ca 4000 m2 od roku 2017 po malých krůčcích zakládáme ovocný sad. Pozemek je to rovinatý, přibližně obdélníkového tvaru o stranách 50 x 80 m. V předchozích letech si půdu pronajímali místní zemědělci na pěstování pšenice a kukuřice. Půda zůstala v dobrém stavu, je hlinito-jílovitá, má stále dostatek humusu a půdních živočichů. K vodní ani větrné erozi na pozemku nedochází, srážky se dobře zasakují. Terénní úpravy pro pasivní zadržování vody tak nejsou nutné. Díky těmto skutečnostem by výsadba ovocných dřevin mohla přijít již v prvním roce, zvolili jsme však postup dvouletého pěstování zeleného hnojení s následnou podzimní výsadbou ovocných stromů.
Výsev zeleného hnojení na jaře 2019
V roce 2019 skončila pachtovní smlouva a z jara jsme tak mohli pozemek poprvé osít. S místním zemědělcem jsme se dohodli na úpravu poorané půdy pomocí diskování. Ručně jsme pak rozházeli osivo svazenky, komonice, jetele, řepky a hořčice a následně nechali semínka zapravit traktorem s rotačními bránami. Těžká technika tak udělala dobrý kus práce a v následujících letech už nebude nutná.


I rostlinka pohanky si vytvořila svůj životní prostor v okolní bujně rostoucí zelené džungli:)
Při provádění ručního výsevu se mi vybavovaly obrazy „rozsévače“ od Vincenta Van Gogha - rukou mi proudily tisíce zárodků života nových rostlin a mnohé z nich se dočkaly zralosti. Rostliny se zvládly sami přesít a jejich semena vyklíčila opět v dalším roce.

Jaro 2020
S očekáváním divokého porostu a časného kosení nás letos na jaře překvapila velmi příjemná scenérie. Svazenka se stylově přesela z loňského roku, řepka i hořčice ustoupily do pozadí a nově se objevil vlčí mák, heřmánek a další vzácnější druhy rostlin. Čisté výsevy svazenky vytvářející modré lány působí v krajině přijemně, avšak je-li tato modř protkána šarlatově červenými ostrůvky květů máku, získáváme tak krásnou polykulturu významnou pro opylovatele. Svazenka poskytuje hojnost nektaru i pylu - ten si zachovává svoji modrou barvu i v pylových rouskách a buňkách včelstev. Vlčí máky jsou významné hlavně svým přínosem pylu, avšak tentokrát mají včelí rousky barvu černou.
Stejně jako v minulém roce přilákala pestrost a rozmanitost kvetoucích rostlin množství opylovatelů - v ranních a dopoledních hodinách byli hojně k vidění medonosky, samotářské včely i čmeláci. Po odkvětu většiny kvetoucích rostlin plánujeme plochu pokosit a část semínek sklidit pro další výsevy zeleného hnojení na jiných plochách. Na podzim se pozemek dočká výsadby ovocných stromů, živého plotu a podpůrných keřů vázajících dusík. V podrostu už se začínají objevovat jetele a trsy vytrvalých trav tvořících základ pro bylinné patro v budoucím sadu.

Plochu máme v plánu udržovat kosením 1-2 krát ročně, vždy až po odkvětu většiny významných rostlin pro opylovatele. Na předem připravená místa pak chceme dosévat a dosazovat další druhy vytrvalých rostlin a dosáhnout co nejvyšší diverzity - rostlinné i hmyzí pestrosti. Tímto se pro nás pozemek stává ovocnou kulturou s produkcí ovoce i významným krajinným prvkem zaměřeným na podporu opylovatelů.
Autor: Jaroslav Bajko, červen 2020
© Přirozené včelaření