„The keeping of bees is like the direction of sunbeams.“
Henry David Thoreau

Lednická (h)láska

Při přetváření původně polního pozemku (orné půdy) na trvalou kulturu (sad) necháváme půdu odpočinout, abychom vytvořili lepší podmínky pro ujímání stromů a keřů. Lze na ní po několik let pěstovat rostliny, které půdu řádně provzdušní, prokoření, dodají chybějící živiny a pomohou s obnovou půdního života. Máme na výběr celou paletu rostlinných druhů, převážně jednoletých, které jsou pro tyto účely vhodné a často se zároveň jedná o výborné nektaro- a pylodárné rostliny. Můžeme tak využít této příležitosti a po několik let úspěšně zásobit místní opylovatele potravou.  

K jednoletým rostlinám pro zelené hnojení, které zároveň hojně kvetou patří svazenky (vratičolistá a shloučená), pohanka, brukve (řepka, hořčice), komonice, světlice barvířská a další. K víceletým druhům pak patří jetele (luční, plazivý, nachový), vojtěšky, vikve, úročník bolhoj, vičenec ligrus, čičorka, štírovník růžkatý a další. Přiset se dají i druhy z čeledi motýlokvětých (hrách, peluška, bob, lupina, atd.), jejichž význam je spíše v dodání dusíku do půdy pomocí symbiotických hlízkovitých bakterií.

Pozemek v Lednici

V Lednici na Moravě na ploše ca 4000 m2 od roku 2017 po malých krůčcích zakládáme ovocný sad. Pozemek je to rovinatý, přibližně obdélníkového tvaru o stranách 50 x 80 m. V předchozích letech si půdu pronajímali místní zemědělci na pěstování pšenice a kukuřice. Půda zůstala v dobrém stavu, je hlinito-jílovitá, má stále dostatek humusu a půdních živočichů. K vodní ani větrné erozi na pozemku nedochází, srážky se dobře zasakují. Terénní úpravy pro pasivní zadržování vody tak nejsou nutné. Díky těmto skutečnostem by výsadba ovocných dřevin mohla přijít již v prvním roce, zvolili jsme však postup dvouletého pěstování zeleného hnojení s následnou podzimní výsadbou ovocných stromů.

Výsev zeleného hnojení na jaře 2019

V roce 2019 skončila pachtovní smlouva a z jara jsme tak mohli pozemek poprvé osít. S místním zemědělcem jsme se dohodli na úpravu poorané půdy pomocí diskování. Ručně jsme pak rozházeli osivo svazenky, komonice, jetele, řepky a hořčice a následně nechali semínka zapravit traktorem s rotačními bránami. Těžká technika tak udělala dobrý kus práce a v následujících letech už nebude nutná.

Plocha připravená k výsevu; Zapravení semínek do půdy pomocí traktoru s bránami
Plocha připravená k výsevu a zapravování semínek do půdy pomocí traktoru s bránami.
Z osiva vyklíčila hlavně svazenka, hořčice a řepka. Byť jsme výsev prováděli ručně, podařilo se ve výsledku poměrně dobré zapojení porostu. 
I rostlinka pohanky si vytvořila svůj životní prostor v okolní bujně rostoucí zelené džungli:)  

Při provádění ručního výsevu se mi vybavovaly obrazy „rozsévače“  od Vincenta Van Gogha - rukou mi proudily tisíce zárodků života nových rostlin a mnohé z nich se dočkaly zralosti. Rostliny se zvládly sami přesít a jejich semena vyklíčila opět v dalším roce.

Rozsévač, Vincent Van Gogh

Jaro 2020

S očekáváním divokého porostu a časného kosení nás letos na jaře překvapila velmi příjemná scenérie. Svazenka se stylově přesela z loňského roku, řepka i hořčice ustoupily do pozadí a nově se objevil vlčí mák, heřmánek a další vzácnější druhy rostlin. Čisté výsevy svazenky vytvářející modré lány působí v krajině přijemně, avšak je-li tato modř protkána šarlatově červenými ostrůvky květů máku, získáváme tak krásnou polykulturu významnou pro opylovatele. Svazenka poskytuje hojnost nektaru i pylu - ten si zachovává svoji modrou barvu i v pylových rouskách a buňkách včelstev. Vlčí máky jsou významné hlavně svým přínosem pylu, avšak tentokrát mají včelí rousky barvu černou.

Stejně jako v minulém roce přilákala pestrost a rozmanitost kvetoucích rostlin množství opylovatelů - v ranních a dopoledních hodinách byli hojně k vidění medonosky, samotářské včely i čmeláci. Po odkvětu většiny kvetoucích rostlin plánujeme plochu pokosit a část semínek sklidit pro další výsevy zeleného hnojení na jiných plochách. Na podzim se pozemek dočká výsadby ovocných stromů, živého plotu a podpůrných keřů vázajících dusík. V podrostu už se začínají objevovat jetele a trsy vytrvalých trav tvořících základ pro bylinné patro v budoucím sadu.

Drvodělky potulná a fialová rády navštěvují květy vlčího máku. Čmelák skalní a houfy včel sbírají nektar a pyl v dvojitých vijanech svazenky.

Plochu máme v plánu udržovat kosením 1-2 krát ročně, vždy až po odkvětu většiny významných rostlin pro opylovatele. Na předem připravená místa pak chceme dosévat a dosazovat další druhy vytrvalých rostlin a dosáhnout co nejvyšší diverzity - rostlinné i hmyzí pestrosti. Tímto se pro nás pozemek stává ovocnou kulturou s produkcí ovoce i významným krajinným prvkem zaměřeným na podporu opylovatelů.

Fotoalbum na facebooku

Autor: Jaroslav Bajko, červen 2020
 © Přirozené včelaření

Používáme cookies k vylepšení vašeho uživatelského zážitku. Prohlížením této webové stránky souhlasíte s Podmínkami používání cookies. Rozumím