Agrolesnictví a včely

Agrolesnictví spojuje zemědělskou polní nebo pastevní činnost a pěstování lesních, či ovocných dřevin na jednom pozemku. Jedná se o velmi perspektivní způsob hospodaření na půdě, který má v ČR i v Evropě bohatou tradici a začíná se opět dostávat do popředí zájmu. V současnosti se ukazují nesporné výhody tohoto systému vzhledem k probíhající klimatické změně, ukládání uhlíku, ochraně a zlepšování stavu půd, vod, biodiverzity a krajiny, [Shibu 2009, Kay2018, Par2018].

Řady stromů pro sklizeň dřeva/ovoce a v meziřadí běžné polaření. Zdroj.

Ačkoliv je výnos plodiny z meziřadí Agrolesnického systému (ALS) obecně nižší než při pěstování v monokultuře, dřevinná komponenta systému tento úbytek výnosu nahrazuje v dlouhodobém horizontu. Trvalé kultury na pozemku lépe využijí dostupný sluneční svit, fotosyntéza tak může probíhat ve více vegetačních patrech a po delší čas v roce (např. po sklizni pšenice jsou nadále přítomny stromy, které zastiňují půdu a rostou vs. stav, kdy je pšenice sklizena a několik týdnů až měsíců trvá, než na poli znovu vzejde následná plodina).

Při společném pěstování dřevin a jednoletých plodin se projeví tzv. ekologická intenzifikace, tj. 1 ha ALS kultury nahradí 1 - 1,4 ha monokultur (polních nebo lesních), viz LER ("Land equivalent ratio").

Sklizeň ječmene v meziřadí mladých jabloní. Zdroj.

Český spolek pro agrolesnictví (ČSAL) v posledních letech výrazně zviditelnil a zdokumentoval případové studie z ČR i ze zahraničí, připravil manuály a metodiky pro zakládání a údržbu agrolesnických systémů v našich podmínkách. Tyto práce se promítly i do strategického plánu ČR v nové společné zemědělské politice EU - ALS tak budou státem podporovány a od roku 2023 bude možné žádat o prostředky na zakládání a údržbu silvoorebných a silvopastevních systémů [Návrh SZP].

Volný výběh slepic v komerčním jabloňovém sadu jako příklad silvopastebního systému. Zdroj.

Jaký vliv má agrolesnictví na opylovatele?

Rozmanitější pěstební systém značně vylepšuje životní podmínky včelám a dalším opylovatelům oproti současnému, převážně monokulturnímu hospodaření, [Var2020]. Přehledový článek [Bent2019] shrnuje poznatky o roli ALS v mírném klimatu a z dostupné odborné literatury extrahuje podstatné vlastnosti biotopů a ekosystémových služeb, které jsou s opylovately spojeny. Z nejdůležitějších zmiňme:

Tvorba a stabilizace mikroklimatu (teplota, rychlost větru) - stromy a keře díky zastínění a evapotranspiraci dokáží lokálně snižovat teplotu. V dostatečném zápoji a struktuře fungují jako větrolamy a zlepšují tak podmínky pro opylování.

Dostupnost a kvalita pylu v předjaří - lísky, vrby, třešně nebo slivoně poskytují množství kvalitního nektaru i pylu v době výchovy prvních jarních generací včel.

Úkryty pro motýly a můry (hostitelské rostliny a přezimování) - lesní a meliorační dřeviny (duby, břízy, topoly, aj.) v ALS vytváří habitat pro motýly a můry.

Hnízdní dutiny ve stromech a v zemi - dřeviny a kosené pásy v ALS vytvářejí podmínky pro vznik dutin v kmenech, pod kůrou, stéblech trav nebo v zemi, kde mohou založit hnízda čmeláci, samotářské druhy včel nebo vosy.

Propojenost zeleně a hmyzí koridory - živé ploty, aleje a stromořadí vytvářejí síť zeleně podél hranic pozemků. Produkční pásy dřevin a remízy zase uvnitř bloků, čímž vzniká propojená komplexní zelená infrastruktura, kterou opylovatelé i další druhy živočichů využijí pro bezpečný pohyb.

Tvorba bariér a ochrana před driftem pesticidů - větrolamy, živé ploty, remízy i pásy dřevin vytváří bariéry, snižují rychlost větru a podpoří tak přesnou aplikaci přípravků na ochranu rostlin.

Pásy dřevin s bylino-travní vegetací vytváří bezpečné úkryty pro užitečné druhy hmyzu. Kvetoucí rostliny přilákají a nasytí opylovatele. Zdroj.

Výsadbou produkčních dřevin v řadách na zemědělské půdě vznikají pásy podél řad v šířce 0,5 - 3 m, které jsou kultivovány jiným způsobem než plodina pěstovaná v meziřadí. Tyto pásy mohou být ponechány pro polní kvetoucí druhy jednoletých rostlin i bylin a následně koseny. Senem lze zamulčovat okolo stromů a podpořit tak jejich růst.

Důkladně se významu vegetace pod dřevinami (také podél komunikací nebo hranic pozemků) vzhledem k rostlinným a hmyzím společenstvům věnuje ve své doktorské práci Sebastian Boinot [Boi 2019]. Nepotvrdily se obavy, že by pásy pod dřevinami zvyšovaly možná rizika a škody způsobené invazními plevely na plodině z meziřadí. Zvýšená biodiverzita a míra ekosystémových služeb tak prospívá plodinám a umožnuje dokonce snižovat množství užívaných pesticidů.

Příklady agrolesnických systémů v zahraničí:

Stephen Briggs (Whitehall Farm) - Velká Británie

Farma o rozloze 52 ha - na části se uplatňuje silvoorebný systém s vizí synergie ekonomiky a ekologie - kombinuje pěstování obilovin (pšenice, ječmene) a nízkokmenných jabloní. Na rovinatém pozemku jsou stromy vysazeny v řadách vzdálených 27 m v hustotě 85 stromů/ha. Pro výsadbu dřevinné komponenty ALS byly zvoleny 2 leté sazenice jabloní v 13 různých odrůdách. Výsadby se účastnila místní komunita s dobrovolníky.

Rekonstrukce výsadbového plánu ALS (obiloviny+jabloně) dle webináře S. Biggse. Celý plán ke stažení

Okolo stromů je ponechán 3 m široký pás, ve kterém se vyskytují volně rostoucí a kvetoucí rostliny lákající opylovatele. Pás pro kultivaci jednoletých plodin je široký 24 m, aby veškerá technika používaná na farmě by kompatibilní s touto šířkou, tzn. je používána běžná technika polního hospodářství s využitím systému kontrolovaného obdělávání ("control traffic farming system") - 6 m široké kutivátory (plečky, válce), 6 m široký secí stroj, 24 m široký postřikovač a 6 m široká sklízecí mlátička.

Další příklady ALS ze zahraničí - Případové studie.

Příklady farem z ČR lze najít na webu ČSAL - Příklady agrolesnictví.

Literatura:

[Bent2019] Bentrup, G.; Hopwood, J.; Adamson, N.L.; Vaughan, M. Temperate Agroforestry Systems and Insect Pollinators: A Review. Forests 2019, 10, 981. https://doi.org/10.3390/f10110981

[Boi2019] Boinot, Sébastien. (2019). Influence of within-field understory vegetation strips on plant and invertebrate communities in alley cropping agroforestry systems. 10.13140/RG.2.2.17038.31049.

[Shibu 2009] Jose, Shibu. (2009). Agroforestry for ecosystem services and environmental benefits: An overview. Agroforestry Systems. 76. 1-10. 10.1007/s10457-009-9229-7.

[Kay2018] Kay, Sonja. (2018). Assessment of ecosystem services provided by agroforestry systems at the landscape scale. PhD thesis, University of Zurich, Faculty of Science.

[Par2018] Pardon, P. 2018. Silvoarable agroforestry systems in temperate regions: impact of tree rows on crops, soil and biodiversity. PhD thesis, Ghent University, Ghent, Belgium.

[Var2020] Varah, Alexa & Jones, H. & Smith, Jo & Potts, Simon. (2020). Temperate agroforestry systems provide greater pollination service than monoculture. Agriculture, Ecosystems & Environment. 301. 107031. 10.1016/j.agee.2020.107031.

Odkazy:

[Návrh SZP] Návrh Strategického plánu SZP

[ČSAL] Český spolek pro agrolesnictví

[EURAF] Evropská agrolesnická federace